Občas na některém ze zpravodajských serverů rozkliknu i diskusi a nestačím se divit. Je pravda, že dnes už mně v případě českého internetu nepřekvapí téměř nic ale tyhle líhně lidské blbosti jsou zatím stále mimo mé chápaní. Dokážu pochopit takové to obyčejné trollování, které je tak často vidět v diskusích pod články o operačních systémech, grafických kartách a whatever… Tam člověk často píše ještě rozpálen po přečtení souvisejícího článku a pokud není opravdu kovaný troll, tak mu hlava vychladne v lepším případě ještě před odesláním příspevku, hůře až po tom. Vytrvale trollují pouze ti, kteří jsou za to placeni, nemají o daném tématu ani páru nebo nemají nic lepšího na práci.
Ovšem v diskusích na zpravodajských serverech je to jiná káva přátelé. Lidská blbost tam září do stran pod všemi zprávami a to i tam, kde byste ji nečekali, nebo alespoň ne v takové míře.
Nebudu rozebírat smysl diskuse na zpravodajském serveru – to už udělal Arthur. Pouze si myslím, že diskuse na zpravodajském serveru nemá místo a ti rozumnější (mezi které kupodivu patří například bulvární Blesk) to pochopili již dávno. Rád bych totiž přišel na kloub jiné věci. Co vede lidi k takovým projevům, jaké jsou v těchto diskusích vidět? Možná je to falešný pocit anonymity. Diskutující se navzájem neznají, nikde nejsou uvedeny jakékoliv identifikační údaje podle kterých by se dalo říct: „Tohle je přece můj soused. Sakra vždyť ten chlap se jindy chová normálně. Tak proč se tady chová jako kokot?“. Internet dává pocit moci těm, kteří normálně nemají koule ani na to, aby doma řekli mámě o knedlík navíc.
Tihle lidé běhají po diskusních fórech, blozích a vůbec všelijakém webu kde se dá nějak upustit komentář a dokola tam zvracejí svoje názory, jediné skutečné pravdy a neotřesitelná fakta. Běhají, protože nemají nic lepšího na práci. Komentují, protože tak mají alespoň na pár minut pocit, že jsou víc než jejich vlastní hovno. Tihle trollové se pak dělí na další tři skupiny. První skupinu tvoří trollové, kteří jsou schopni své názory alespoň nějakým způsobem podložit, byť to většinou bývají podklady tvořené údaji z Wikipedie, tedy z valné většiny stejně směrodatné jako kruhový objezd. Ti jsou schopni se s Vámi hádat o své pravdě ale občas i uznají, že věci nemusejí být tak úplně čisté a jasné jak to sami tvrdí. Druhou skupinou jsou trollové upouštějící své názory v pohybu a nečekající na další zhodnocení. Stačí jim světu sdělit své moudrou a hurá zase jinam. Poslední skupina se pak sestává z blbců.
Blbci jsou velice zvláštní. Mají svou pravdu jako ostatní ale narozdíl od první skupiny ji nemají čím podložit a od druhé se zase liší tím, že jsou ochotni se o ní hádat do krve. Což o to, je určitě správné stát si za vlastním názorem a hájit svou pravdu, jenže co je Vám to platné, když nechcete ani slyšet tu cizí. Tato skupina lidí je o své pravdě skálopevně přesvědčena a nezlomíte je ani jeím naprostým vyvrácením, které samozřejmě podložíte nezpochybnitelnými fakty. Dočkáte se pouze odpovědí typu: „Co ty o tom víš…“, „Kdybys jenom tušil…“ nebo „Dobře ti ta jejich propaganda zatemnila mozek!“. Nejvíce takových lidí potkáte v diskusích okolo 9/11 nebo politiky. Zpočátku je jejich chování zábavné ale po nějaké době začne být stereotypní a především dokáže znechutit diskusi ostatním.
Trollové na internetu jsou a budou, minimálně do doby, než jim někdo přivře kyslík moderovanou diskusí, jako to dělají blogy a specializovaná fóra. Jistě, je mi jasné, že první v pořadí by byla petice ohánějící se pošlapáváním demokracie, svobody slova a bůhví jakými dalšími nesmysly. Ale ono by je to časem přešlo.
Petice je krásný způsob jak dát lidem pocit, že mají moc a mohou něco změnit a zároveň jim zavřít hubu. :-)